Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se sežrat zaživa podle Platonova

18. 11. 2014 7:00:00
„Kolem mě se to hemží zlem. Špatnost špiní všechno, čeho se dotkne a já sedím s rukama v klíně, jako bych dávno vykonal kdovíco. Sedím, hledím a mlčím. Je mi třicet, ale ve čtyřiceti to bude úplně stejné jako teď. Já vůbec nevím, co by se mohlo změnit. Dál už si jenom válet špeky, otupělý a naprosto lhostejný ke všemu, co se netýká těla a tělesných žádostí... A smrt!“ V brněnské HaDivadle nastavuje Platonov zrcadlo – pozvolná cesta k vlastnímu sebezničení.

Martin Sničák a Jiří M. Valůšek v konfrontaciVšechno musí být jednou poprvé. Platí to i o ruském dramatikovi A. P. Čechovovi. Doposud jsem s ním zkrátka jaksi neměla čest. Jeho úplně první hru s názvem Platonov (1881) přejmenovalo experimentální HaDivadlo na Sežer sám sebe a uvedlo v premiéře 26. října 2013. Vlastně samotné HaDivadlo pro mě bylo také úplnou premiérou. Nemohla jsem si vybrat lépe, neboť mladý slovenský režisér Marián Amsler Čechova uchopil dost stravitelně, novátorsky a neotřele (místy až docela provokativně).

Ústřední pár: Palatínusová a SiničákNa začátku mě rozhodilo, že uvnitř divadelního sálu to vypadlo spíše jak v nějaké továrně, než v kulturní instituci. Něco, čemu snad ani nedalo říkat jeviště, bylo až proklatě blízko. Ale to už se začal odehrávat náš příběh obyčejného učitele žijícího na ruském venkově. Vedro k padnutí, koupací plato zaplněno podivnou sešlostí. Dámičky Marta a Zina nabízejí angreštový závin. Čechovova oblíbená postava doktora (zde mladý Trileckij) jako obvykle zobe prášky z vlastních zásob. A vodou je zrovna nezapíjí... No jo, jaký otec, takový syn. I Sašenka, doktorova sestra, se vyšla osvěžit s malým v kočárku k vodě. Přichází Platonov, obyčejný chlapík – klasický oblomovský případ. Dítě na krku, neví co s životem. Neví, co se sebou. Kde se bere, tu se bere Vojnicev se Sofií – jeho nová přítelkyně. Pro Platonova žádná neznámá, stejně jako Vojnicevová a konec konců i ta mlaďounká Marie. Není, nebyl a nikdy nebude žádný svatoušek. Myslí si, že nikomu neubližuje. Ne, není jako ten prachsprostý a násilnický Osip. V žádném případě! Jenže život nic nepromíjí. Platonov pomalu ale jistě „požírá“ ostatní, ale hlavně sebe samého: „Člověk, když se narodí, má na vybranou jednu ze tří cest. Žádná další neexistuje: půjdeš napravo – sežerou tě vlci, půjdeš nalevo – sám sežereš vlky, půjdeš rovně – sežereš sám sebe...“

Kompletní herecká sestava v druhé části představeníDala by se očekávat „one man show“ Martina Siničáka (Platonov). Ale nestalo se tomu tak. Siničák vykreslil postavu pestrými hereckými barevnými tóny rozpolcenosti, beznaděje, neschopnosti i bezmocnosti, aniž by zastínil ostatní kolegy a kolegyně. Ostatně i on působil nejpřesvědčivěji při dialozích s Alexandrou Palatínusovou jako Sofii, na které bych vyzdvihla její bezmezné nasazení a odvahu svléknout se. Když už jsme u svlékání, Marián Chalány doslova šokoval (ale možná jsem až moc prudérní, kdo ví). Každopádně Vojnicevovu obsedantně zvrhlou povahu měl vypilovanou do nejmenšího detailu. Pány Lukáše Černocha (mladý Glagoljev) a Jana Grundmana (doktor Trileckij) dávám asi tak na stejnou úroveň. Grundman měl víc prostoru i košatější charakter, ale Černoch zase přinesl potřebnou lehkost a humor. Kapitola sama pro sebe je Jiří M. Valůšek. Z jeho Osipa se bez problémů osypete. Nesmím zapomenout na Táňu Malíkovou jako upjatou, zásadovou šprtku s klasickým drdolem a zajímavým hudebním nástrojem. Také Kamila Valůšková stojí za řeč, i když byla zjevně nemocná, přesto se tím nenechala nijak zastavit a jednou z Platonových milenek podala velmi emotivně a procítěně.

Siničák se svou další milenkou, ValůškovouScénu i kostýmy si vzal starost samotný režisér. V jeho pojetí jevišti dominuje lešení. Jak jednoduché, jak prosté. Ze začátku se proměnilo v koupací plato, následně na něho nasypali hlínu alias lesní cesta (tiše jsem trpěla za toho/ty, co to potom museli uklízet), v druhé půli doprostřed umístil Amsler Platonův pokojík. Oceňuji živou hru na kytaru a zpěv. Nepůsobilo to nikterak násilně nebo nepřiměřeně. Zkrátka to perfektně sedlo. Bála jsem se, protože HaDivadlo spadá pod tzv. experimentální divadla, že na mě bude až moc experimentovat. Ale ono ne. Dostala mě bezprostřední blízkost umělců (z toho jsem paf úplně vždy), ale tady se k tomu přidala 100% vžití se do rolí všech zúčastněných. Smích se střídal s úžasem. Úžas přecházel v hluboké zamyšlení nad tím, jak málo stačí, aby člověk zničil život nejen sobě, ale i jiným, přesněji řečeno jiné. Však slovo „nevěra“ se skládá ze záporky ne a slovesa věřit. Nevěřit v sebe. Nevěřit druhým. Nevěřit vůbec v nic.


Oficiální upoutávka:

Autor: Klára Tesařová | úterý 18.11.2014 7:00 | karma článku: 6.70 | přečteno: 313x

Další články blogera

Klára Tesařová

Přijít k tanci jako beznohý na parket 1

Ne. Nechodila jsem na gymplu do tanečních. Ne. Nebyla jsem na maturáku, protože nenávidím šaty a vysoké štekle. Ano! Na mý starý 24letý kolena jsem se rozhodla začít frajerům šlapat na nohy.

23.9.2017 v 16:16 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 311 | Diskuse

Klára Tesařová

Chaplin šlape na plyn

Česká premiéra? Pro Městské divadlo Brno žádná laťka. PEUčko. První evropské uvedení se pomalu, ale jistě stává standardem. A muzikál Chaplin není výjimkou.

23.1.2017 v 10:35 | Karma článku: 12.09 | Přečteno: 286 | Diskuse

Klára Tesařová

Jaro, pivo a čeština

„Támhle! Je tam pedikúra s kroužkem místo čárky,“ komentuje svůj další úlovek Denisa Gottwaldová. Právě se studentkou oboru Český jazyk a literatura Filozofické fakulty Masarykovy univerzity strávím jedno studijní odpoledne.

11.4.2016 v 8:40 | Karma článku: 11.35 | Přečteno: 508 | Diskuse

Klára Tesařová

Jsme zastánci velkých emocí na divadle, říká Petr Halberstadt

Před více než rokem se na brněnské kulturní scéně objevilo nové divadlo, které našlo zázemí v Divadle Bolka Polívky. Právě zde také proběhl rozhovor s Petrem Halberstadtem, jedním ze zakladatelů StageArtCz.

21.3.2016 v 8:30 | Karma článku: 10.34 | Přečteno: 351 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Hledejte nejprve Boží království

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

25.9.2017 v 7:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 |

Richard Mandelík

Dvořákova Praha díl prvý

Festival výtečně otvírá každoroční podzimní koncertní sezónu a je mi zdrojem radosti z krásné hudby, umně sestavených programů a mnohých domácích i zahraničních vynikajících osobností a souborů.

25.9.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Karel Sýkora

Marcus Tullius Cicero – O zákonech

Ciceronovo stěžejní dílo, navazující na spis O věcech veřejných a pojednávající o zákonech z filosofického, společenského a politického hlediska. Český překlad v zrcadlovém vydání připravil a poznámkami opatřil J. Janoušek.

24.9.2017 v 16:50 | Karma článku: 3.93 | Přečteno: 111 |

Zdeněk Sotolář

Války mezi učitelskými spolky aneb Klony útočí

Diskuse o pedagogické komoře nabrala na síle po anketě na webu Česká škola. Příslovečné rukavice se chopila Iniciativa pedagogická komora. Ta o sobě dala vědět především peticí proti tzv. kariérnímu řádu.

24.9.2017 v 15:50 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 682 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Pacient nejde k lékaři proto, aby se léčil, ale proto, aby byl zdráv!

Je to stejné, jako když si jde někdo koupit vrtačku. Nepotřebuje vrtat, potřebuje díru. Slýchám námitky, že výsledky mé práce způsobuje placebo a ne léčení. No hurá! Jsme u podstaty věci.

24.9.2017 v 9:00 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 673 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 576

Co by vás tak mohlo zajímat... No, po základce jsem vystudovala znojemské Gymnázium Dr. Karla Polesného, načež jsem přetrpěla jeden semestr na brněnské medicíně. Nyní jsem studentkou Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Píšu hlavně o divadle, ale není to pravidlem.

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.