Au revoir, Les Miserables

12. 06. 2014 7:00:00
5 let a 139 repríz, přesně tak dlouho se Bídníci vyhřívali na výsluní Hudební scény Městského divadla Brno. Tenhle pobyt na muzikálovém slunci přinesl zasloužené ovoce, za vše mluví například Cena Thálie, kterou v roce 2009 obdržel Petr Gazdík, jeden z představitelů hlavní mužské role. Přesto všechno nejsou divadelní inscenace, stejně jako lidé, nesmrtelní. Bohužel nebo bohudík, prostě to tak je, bylo a bude. Už dost té sentimentality! Nyní zpět do 31. května na předposlední (pro některé alternanty a alternatky však úplně to poslední) představení...
Pro závisláky – brněnští Bídníci k dostání i na CD

Pro závisláky – brněnští Bídníci k dostání i na CD

Jan Ježek s Kateřinou Krejčovou (foto: Jef)
Victor Hugo, Alain Boublil a Claude-Michel Schönberg, Cameron Mackintosh – tahle jména píšu už tak nějak jenom z povinnosti. Předpokládám, že je musí znát snad i ten nejzarytější odpůrce kultury. Avšak na jednoho člověka nesmím zapomenout ani omylem – Stanislav Moša. Právě on si vzal pod svá režisérská křídla Jeana Valjeana, který je za krádež bochníka chleba odsouzen k pěti létům galejí, kde ale nakonec kvůli útěkům tvrdne let celkem devatenáct. Když ho konečně propustí, má znamení trestance na celý život. Naštěstí na své pouti narazí na kostel a vlídného biskupa, který mu převrátí život doslova naruby. Není ale všechno zlato, co se třpytí. Fantina umírá, co s Cosettou? Navíc Javert se umí na člověka přilepit tak, že ho neodtrhnete ani párem koní.

Markéta Sedláčková a company (foto: Jef)
Měla jsem tu čest zhlédnout Les Miserables hned dvakrát, poprvé v roce 2011, a následně, jak už jsem se zmínila výše, odpolední derniéru poslední květnový den roku 2014. A co čert nechtěl, v obou případech jsem narazila na stejného Jeana Valjeana i Javerta. Trestance s číslem 35602 na hrudi ztvárnil Jan Ježek, jehož pěvecká preciznost si bez problémů nezadá s operním zpěvákem. I jeho přerod z tvrdohlavého zločince na počestného a chrabrého občana byl obdivuhodný. Pro mě exceloval zejména v první části představení, po přestávce zase převzal otěže Petr Štěpán coby Javert. To, že zpívat skutečně umí, nastínil už ze začátku a při jeho podání písně Hvězdy zjihla každá ženská dušička. Jinak měl svého poldu precizně činoherně vymazleného. Jdeme dál, Fantina Markéty Sedláčkové byla jednoduše svá, člověk si musí zvyknout na její Tomáš Sagher jako Thénardier (foto: Jef)
dost atypický hlas. Prostě se vám buď bude líbit, či nikoliv, u ní není nic mezi tím. Teď k Eponině a Cosettě, obě dvě zabouchlé do Mariuse, kterého příjemný způsobem uchopil Jakub Uličník. Podle mého názoru by měla být výraznější Eponina, avšak dost neznámá Kateřina Havlíčková ani zdaleka nedosahovala kvalit své muzikálově zkušenější kolegyně Radky Coufalové, a to jak herecky, tak i pěvecky. Z hlavnějších postav musím ještě vypíchnout manžele Thénardierovy. Lenka Bartošilcová spolu s Tomášem Sagherem vnesli trošičku humoru, ale i bezchybné vykreslení osob, které se uživí za každé doby. Nakonec potěšili také Aleš Slanina a Robert Jícha, a sice svou přítomností v company, stejně tak jako Barbora Remišová v malé, ryze pánské, roli Gavrocha.

Milan Němec a Robert Jícha (foto Jef)
Co se týká kostýmů, Andrea Kučerová vsadila na jistotu, a to klasické dobové oděvy. Mně osobně utkvělo v paměti oblečení Thérnardierů na svatbě Mariuse a Cosetty i do puntíků padnoucí Javertova uniforma. Scéna? Prostě všehochuť, ať už to byly zajímavě vytvořené barikády, expresivně vyjádřená Javertova sebevražda, výbuchy, střelba, nebo poněkud chudší, avšak neméně zajímavé scénické pojetí písně Prázdný stůl i židle prázdné. A co říct závěrem? Snad jen to, že Bídníci jako takoví nepatří mezi mé zvláštní oblíbence, zřejmě kvůli minimu mluvených dialogů. Ale postupem času, jak jsem si naposlouchávala největší hitovky a zopakovala si podruhé brněnskou verzi, tak jsem si uvědomila, že je to zejména o atmosféře, kterou v Městském dovedou navodit na jedničku. Proto jim promíjím i občasnou nesrozumitelnost textů, zejména při sborových písních nebo vícehlasech. Jinak pocit, kdy jak diváci v hledišti, tak herci na opačné straně „barikády“, vědí, že je to naposledy, ten prosím pěkně nejde ani slovy dost dobře vyjádřit. No, a abych nekončila pesimisticky, pokud jste ještě neviděli tohle – troufám si říct – jedno ze základních muzikálových děl, máte možnost to ještě honem napravit. 14. června se na zámecké zahradě v Lednici představí koncertní verze. A kdo ví, třeba Brňáci opět po čase získají zpět licenci, kvůli které se musíme s Bídníky prozatím rozloučit.

Autor: Klára Tesařová | čtvrtek 12.6.2014 7:00 | karma článku: 8.48 | přečteno: 421x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 263 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 314 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 381 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 625

Klára ráda vystupuje z komfortní zóny. Vytesává pintlich sochy v oblastech: * copywriting * social media * community management. Fígl Kláry je v efektivním plánování času, myšlení a práce.  Je fest hnidopich i pindohnich.

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...