Nebojte se, nezbláznila jsem se. Sice supermarkety začínají prodávat sladkosti na Mikuláše pomalu už na konci prázdnin, ale já nemám na mysli vousatého dědulu s červeným čepcem. Mluvím o malém francouzském klučinovi jménem Mikuláš, který se zrodil z pera René Goscinniho. Roku 2009 prováděl Mikuláš poprvé patálie pod režijním dozorem Laurenta Tirarda. Nyní, o pět let později, začátkem července, se můžete vydat nejen na své vlastní prázdniny, ale také na Mikulášovy patálie na prázdninách.
Photo © Wild Bunch Distribution
Nejdřív vás krátce obeznámím s již zmíněnou knižní předlohou. Opravdu to považuji za nutné. Na Malém Mikulášovi jsem vyrůstala, takže se dá říci, že je to moje srdcovka. Kromě unikátního vypravěčského stylu v první osobě, nelze zapomenout na charakteristické kresby ilustrátora Jeana-Jacquese Sempého. Atmosférou a poetikou se Gosciniho knihy podobají Poláčkově knize Bylo nás pět. A že se Mikuláš čte doslova jako po másle, dokazuje více než 10 miliónů prodaných výtisků ve více než 30 zemích světa. U nás vyšly některé výběry z knih v roce 1970, ale samostatné dílo, založené pouze na překladech originální verze, se objevilo až v roce 1997.
Nyní hopem a skokem zpět k filmové adaptaci. Poslední školní den, pan ředitel přednáší klasický projev, před školou zástup starostlivých maminek netrpělivě čekajících na rozjívené potomky... Závěrečná ředitelova slova zanikají v dusotu a jásotu čistě klučičího davu, valícího se ven školní branou. Prázdniny začínají! Kam pojede náš malý Mikuláš? Tatínek si může oddechnout, maminka pro tentokrát netrvá na osvěžujícím horském vzduchu. Návrh hlavy rodiny, vydat se k moři, je schválen. Má to však jeden malý, ač zásadní, „problém“. Jako doprovod a chůva v jednom se bude dovolené účastnit maminka maminky neboli bábinka. Už se zbývá jenom rozloučit s milovanou Hedvikou a slíbit jí tucty dopisů. A co všechno u moře náš hrdina zažije? Bude se muset dělit o pokoj s chrápající nocležnicí, ale všechno si vynahradí s novými kamarády: s Benem, který vlastně není na prázdninách, nýbrž tam bydlí, Freddym, který jí úplně všechno, i to, co k jídlu vůbec není, Georgem, se zrzavými vlasy a svébytným anglickým humorem, Paulem, který bulí vždy a všude a Christopherem, který zase pro změnu musí mít vždy a všude pravdu. Tahle parta zaručuje, že se na léto bude ještě dlouho vzpomínat.
Teď vás zahltím trochou francouzských, tudíž dost neznámých, jmen, protože chci detailněji probrat herecké výkony. Mikuláše ztvárnil Maxime Godart. Na svá bedra dostal velkou nálož, právě jeho očima sledujeme všechno dění. Typově i vzhledově dokonalý Mikuláš, chvílemi naivní, občas otravný a hlavně je nenuceně vtipný. Rodičovské duo v podání Valérie Lemercier a Kada Merada si ihned zamilujete. Mnozí rodičové se v nich dokonce najdou. Zejména Valérie Lemercier dostává v druhé půlce filmu dostatek prostoru, který využije na výbornou. To bude jmenovitě všechno, protože tyhle tři postavy tvoří chtě nechtě osu filmu. Z dalších rolí samozřejmě perlí bábinka se svým: „Pusinku!“, všichni Mikulášovi kámoši nebo trochu trhlý filmový režisér, který úplnou náhodou natáčí na pláži nedaleko hotelu Beau-Rivage osobitý velkolepý trhák.
Dle mého názoru vyprodukovala Francie příjemný film, který plně zachovává onu nostalgii 50. let 20. století. Abych zase jenom nechválila, chybí nějaký stěžejní dějový nosník, kolem kterého by se všechny Mikulášovy patálie obmotaly a uchytily. Tak musíte být svědky kouskovaného humoru, který se nabaluje a nabaluje, až se tahle koule dokutálí k závěru, který však nemá žádné výrazné vyvrcholení. Vše zůstává na stejné, i když poměrně slušně nastavené, úrovni. Přesto všechno každopádně nesmí snímek ujít pozornosti zejména těch, co mají co do činění s dětmi. Takže vezměte potomky, vnoučata nebo sourozence do biografu. A pokud jim je tak do 15 let, určitě u nich zabodujete. V Mikulášovi se zhlédne každý capart. A pro dospělé jedna pozitivní zpráva, nejsou tam žádná animovaná mluvící auta ani letadla, takže nehrozí „vytuhnutí“ hned v prvních pěti minutách po začátku promítání.
