Když nevěra, tak jedině dvojitá
Po dvou úspěšných situačních komediích –Broukovi v hlavě a Dokonalé svatbě– se brněnské Městské divadlo vrhlo na britskou frašku s názvem Dvojitá rezervace. Činohra z pera anglického dramatika Raye Cooneyho měla pod režijním vedením Stana Slováka českou premiéru v prosinci 2013. Slovák měl sice za úkol zkrotit „jen“ devět lidí, ale není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Philip a Joanna Markhamovi, kteří vlastní dětské nakladatelství, prožívají po 15. letech manželství krizi jako řemen. Jejich vymazleného bytu s modrou oválnou postelí, růžovými polštáři a svérázným designérem Alistairem Spenlowem, využije další pár, Henry a Linda Lodgeovi. Nejdříve si Henry domluví s Philipem, že si zde bude užívat se svou novou, v pořadí již několikátou milenkou, telefonní operátorkou slečnou Wilkinsonovou. Stejný nápad má však jeho žena Linda, která by ráda pozvala do onoho bytu svého koktavého amanta Waltra. A aby toho nebylo málo, Alistairovi se líbí služebná Silvie. Tahle situace je zapeklitá sama o sobě, ale jakmile do děje vstoupí puritánská spisovatelka Olive Harriet Smythová se svými ňufíky hafíky, tak to teprve nabere ty pravé otáčky!
V ústřední čtveřici se představili Viktor Skála s Markétou Sedláčkovou jako Markhamovi a Petr Štěpán s Hanou Kovářikovou jako Lodgeovi. Skála a Štěpán podali přijatelný výkon. Víc se mi líbil Skálův Philip, který bez problémů balancoval mezi komikem, nešťastným manželem a ostýchavým nakladatelem. Větší kontrast šel pozorovat mezi dámami. Sedláčková poněkud lépe pracovala s mimikou a celkově více vynikla, čímž trochu zastínila vůbec ne špatnou Kovářikovou. Své chvilky slávy si užil i Alan Novotný (Alistair Spenlow). Tenhle typ rolí mu jednoduše sedí. Možná trošku víc na můj vkus přehrával, ale i tak měl u diváků značný úspěch. Daleko přirozeněji působil Rastislav Gajdoš coby koktající, avšak náruživý Lindin milenec. Na Svetlanu Janotovou jsem se těšila asi nejvíc, i když její postava nedostala tolik prostoru. Objevila se až v druhé části představení, ale čekání se vyplatilo. Již v druhé činohře potvrdila, že její doménou není pouze muzikál. Zejména mužská část publika byla Janotovou doslova uhranuta. Mě potěšila zejména svou mateřskou slovenštinou a hlavně bezprostředností.
Mám-li být upřímná, nějak jsem se Dvojité rezervaci šikovně vyhýbala, přestože komedie, a ještě k tomu situační, miluji. Po zhlédnutí musím říct, že moje předsudky vůči tomuhle dílu byly zčásti liché. Nicméně první polovina se rozjížděla celkem rozvlekle. Občas mě trochu nudily neustále se opakující narážky na štěňátka, želvičky či jiné zvířectvo. Ale na druhou stranu musím vyzdvihnout kostýmy Andrey Kučerové a scénu Jaroslava Milfajta – prostě dokonalá symbióza. Zejména Kučerová opravdu zazářila. Troufám si říci, že jsem viděla v Městském zatím asi nejnápaditější a nejoriginálnější činohru vůbec, co se zrovna střihů, barev, tvarů a vzorů ošacení týče. A proč se na tohle představení vydat, tedy kromě kostýmů? Třeba proto, že se budete sami sobě divit, jak to, že se v té zamotané šarádě vůbec orientujete. Nedávat na chvíli pozor může být v pochopení děje osudné...
Klára Tesařová
Přijít k tanci jako beznohý na parket 2
„Tanec je řeč beze slov.“ (Pamela Brown?) Milá Pamelo, to je sice pěkný, ale já mám občas problém mluvit s lidma jen tak, natož když jim zrovna šlapu na nohy nebo dávám loktem do zubů.
Klára Tesařová
Přijít k tanci jako beznohý na parket 1
Ne. Nechodila jsem na gymplu do tanečních. Ne. Nebyla jsem na maturáku, protože nenávidím šaty a vysoké štekle. Ano! Na mý starý 24letý kolena jsem se rozhodla začít frajerům šlapat na nohy.
Klára Tesařová
Chaplin šlape na plyn
Česká premiéra? Pro Městské divadlo Brno žádná laťka. PEUčko. První evropské uvedení se pomalu, ale jistě stává standardem. A muzikál Chaplin není výjimkou.
Klára Tesařová
Jaro, pivo a čeština
„Támhle! Je tam pedikúra s kroužkem místo čárky,“ komentuje svůj další úlovek Denisa Gottwaldová. Právě se studentkou oboru Český jazyk a literatura Filozofické fakulty Masarykovy univerzity strávím jedno studijní odpoledne.
Klára Tesařová
Jsme zastánci velkých emocí na divadle, říká Petr Halberstadt
Před více než rokem se na brněnské kulturní scéně objevilo nové divadlo, které našlo zázemí v Divadle Bolka Polívky. Právě zde také proběhl rozhovor s Petrem Halberstadtem, jedním ze zakladatelů StageArtCz.
Klára Tesařová
Červené komety si na Vánoce hrají na Robina Hooda
Chudým brát. Bohatým dávat. Červené komety zasahují. V Městském divadle Brno ale poněkud kapitalistickým způsobem. V červeném oblečku, s bílými vousy a v čepičce s bambulí. Vánoční téma o Vánocích. Risk nebo zisk?
Klára Tesařová
Za láskou až na světa kraj... Vlastně stačí na Karlštejn
A kdy se vydat na cestu? Ideálně v noci. Aby to mělo ty správné grády, tak si dáme menší bojovku. Ta, která přežije Noc na Karlštejně, dostane hubičku od pána nebo kmána. Nejšikovnější obdrží hudlana dokonce od samotného Karla IV.
Klára Tesařová
POZVÁNKA: Znojmo žije divadlem
Od středy 12.8. až do neděle 16. 8. 2015 proběhne jíž třetí ročník akce s názvem Znojmo žije divadlem.
Klára Tesařová
Jurský svět – čím víc zubů, tím víc Adidas
Že by nám mělo stačit, když přivedeme k životu dinosaury? Ne modernímu člověku, který chce stále víc. Větší, barevnější, rychlejší = víc peněz. Toužit po chytřejším zmutovaném tyrannosaurovi však zavání velkým zubatým průserem.
Klára Tesařová
Sweeney Todd: hrozivě hladké holení
Co si budeme povídat – břitva se v dnešní době nenosí. Když se chce chlap oholit, sáhne buď po žiletce, pokud preferuje „mokro“, nebo jako vyznavač suché alternativy využije výdobytek moderní techniky s názvem elektrický holící strojek. V brněnském Divadle na Orlí se herečtí učni snaží zašlou slávu břitev vynést opět na výsluní rovnou v muzikálovém kabátu. Zajít si však k holiči (odborníkovi na slovo vzatému) se, pánové, nemusí vždycky vyplatit...
Klára Tesařová
Mučedník: Ať žije fundamentalismus… Amen!
Taky si myslíte, že se křesťanství považuje za mírumilovné náboženství, kdy náš velký tatíček stvořil Zemi za sedm dní (pardon, za šest, v neděli odpočíval)? A od té doby je všechno fajn, pokud v něho věříte a pravidelně čtete Bib
Klára Tesařová
Na operu chodím z nudy, když už nevím kam a kudy
Někdo chodí na operu z donucení (třeba svého protějšku), jiný zase pro lásku k této svébytné umělecké formě. Ale na mě nikdo nemá. Já chodím na operu, pokud se nudím. Jasně, že bych si tenhle žánr dobrovolně nevybrala. Kdo by čeka
Klára Tesařová
Let snů LILI: Elf sem, troll tam, světem snů se plíží
Každý rodič jistě ví, o čem mluvím. Jednoho krásného dne se jejich dosud malé, roztomilé a hodné dítko dostane do takzvaných telecích let. Pokud vás skrz sluchátka slyší, na vaše pokyny reaguje pomaleji nežli spící lenochod. Jeho nebo jejím druhým domovem je facebook, twitter nebo jiné sociální médium. Co řeknou rodičové zní když ne nudně, tak na dvě stě procent trapně. Jestliže už se s vámi rozhodnou bavit, odsekávají. A nejraději ze všeho by raději ani nebyli. Co kdybych vám prozradila, že existuje lék? Stačí potomka svěřit na víkend do péče neobyčejné babičky. Dlouhá chvíle při čekání na nejlepší domácí horkou čokoládu na světě se změní v pořádně dobrodružný let – let snů.
Klára Tesařová
V Benátkách se kupčí s lidským masem
Představte si, že byste si chtěli od někoho půjčit dejme tomu 30 000 Kč. Věřitel by s půjčkou neměl problém, dokonce by po vás nepožadoval žádné úroky. Jenom byste museli podepsat smlouvu o tom, že když do určitého data nesplatíte danou částku, odřízne vám z těla přesně jednu libru masa. A to z části podle svého uvážení. Šli byste do toho? Jak to dopadne, když na to někde někdo přistoupí, odkrývá brněnské Městské divadlo v Kupci benátském.
Klára Tesařová
Jak se sežrat zaživa podle Platonova
„Kolem mě se to hemží zlem. Špatnost špiní všechno, čeho se dotkne a já sedím s rukama v klíně, jako bych dávno vykonal kdovíco. Sedím, hledím a mlčím. Je mi třicet, ale ve čtyřiceti to bude úplně stejné jako teď. Já vůbec nevím, co by se mohlo změnit. Dál už si jenom válet špeky, otupělý a naprosto lhostejný ke všemu, co se netýká těla a tělesných žádostí... A smrt!“ V brněnské HaDivadle nastavuje Platonov zrcadlo – pozvolná cesta k vlastnímu sebezničení.
Klára Tesařová
Mrtvé duše ožívají v Městském divadle Brno
„Mrtvé duše ožívají...“ zní skoro tak, jako kdyby v brněnském Městském divadle vylézali zpoza kulis nějací zombíci a sápali se na diváky v první řadě. Kdo má alespoň elementární znalosti literatury, tomu je ihned jasné, že mám na mysli jeden z nejslavnějších románů ruského spisovatele N.V. Gogola. Groteskně vyhlížející, až děsivě realistické dílo v Brně přenesli na divadelní prkna činoherní scény. Právě zde se obchoduje. Budou se prodávat duše – „mrtvé duše“.
Klára Tesařová
Redutovští Loupežníci odění v moderním hávu
Řekne-li se loupežník, nevím jak vy, ale já si okamžitě představím Rumcajse, s červeným apartním kloboučkem, kalhotami stejné barvy, vysokými špičatými hnědými holínkami až ke kolenům a pistolí, která má tak širokou hlaveň, že z ní jde střílet snad jenom žaludy. V brněnské Redutě se vydali s Schillerovými Loupežníky jinou cestou, která je cokoliv jiného jenom ne tradiční. Takže vyžeňte z hlavy představu chlapíka z lesa Řáholce a připravte se na „bouři a vzdor“ v pravém slova smyslu.
Klára Tesařová
Ve Znojmě se řešil Podivný případ se psem
V pátek 15.8. 2014 v Kině Svět ve Znojmě probíhalo rozsáhlé pátrání. V rámci festivalu Znojmo žije divadlem 2014 se zahájilo vyšetřování, kdo že to zabil Wellingtona, psa paní Shearsové. Spolu s patnáctiletým Christopherem a záznamem Národního divadla Londýn jsme se na tři hodiny ponořili do fascinujícího a místy trochu děsivého, ale okouzlujícího světa autismu.
Klára Tesařová
Do hlubin brněnského Národního divadla
Ach jo – dva předlouhé měsíce divadelních prázdnin. Pro milovníky kultury tohle období výstižně vystihuje jedno slovo – nudááá. Můžete sice navštívit pár Letních shakespearovských slavností nebo jiných open air libůstek. „Ale když divadelní budova je prostě divadelní budova!“ Zastáncům tohoto názoru jistě přijde vhod nabídka NdB v podobě letních prohlídek, aneb kurz potápění do Redutovského, Janáčkova i Mahenova moře. Připraveni na důkladný a opravdu hloubkový divadelní ponor? Bez dalšího otálení – vzhůru za oponu a nejen tam!
Klára Tesařová
Mikuláš v červenci? Proč ne!
Nebojte se, nezbláznila jsem se. Sice supermarkety začínají prodávat sladkosti na Mikuláše pomalu už na konci prázdnin, ale já nemám na mysli vousatého dědulu s červeným čepcem. Mluvím o malém francouzském klučinovi jménem Mikuláš, který se zrodil z pera René Goscinniho. Roku 2009 prováděl Mikuláš poprvé patálie pod režijním dozorem Laurenta Tirarda. Nyní, o pět let později, začátkem července, se můžete vydat nejen na své vlastní prázdniny, ale také na Mikulášovy patálie na prázdninách.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 638x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Poradna Porate.cz
- Městské divadlo Brno
- Národní divadlo Brno
- HaDivadlo
- Wikipedie
- Kult.cz – vaše denní dávka kultury